Vzpomínka na Dubňany 2009

      Milí přátelé Parkinson Klub Brno (PKB), ráda bych se s Vámi podělila o vzpomínky na nevšední den, který jsem prožila s některými z vás na 2. ročníku mezinárodní Parkinsoniády v Dubňanech.
      V sobotu 1. srpna jsem měla možnost doprovázet soutěžní tým brněnských Parkinsoniků na této akci. Díky finančnímu sponzorskému daru, který PKB obdržel v červnu od ředitelky ZŠ Horníkova Mgr.Olgy Kšicové mohli soutěžící nasednout do pohodlného mikrobusu z Ligy vozíčkářů a svěřit se do rukou šikovného řidiče pana Suchého. Předsedkyně PKB Mgr. Eva Vernerová pozvala na Parkinsoniádu čestného hosta – paní Věru Černou, poslední československou mistryni světa ve cvičení na kladině. Vy, kteří pravidelně navštěvujete podzimní a jarní setkání Parkinsoniků v Galerii Hády na ZŠ Horníkova si jistě vzpomenete na dojemný životní příběh této vrcholové sportovkyně. V 8.30 hod. jsme dorazili do sportovního areálu Želva v Dubňanech. Přijeli jsme právě včas, abychom se stihli nahlásit pořadatelům, pozdravit se se všemi známými, převléknout se do triček s logem PKB a nastoupit do velké haly na slavnostní zahájení.
      Letos stejně jako vloni vzal organizaci akce na svá bedra pan Škrkal, předseda Společnosti Parkinson Slovácko. Přivítal soutěžící a jejich doprovod z Moravy, Slezska, Čech, Slovenska a Polska. Představil nám čestné hosty a poděkoval sponzorům, kteří přispěli finančními částkami a věcnými dary do všech soutěží.
      Velmi emotivně na mne zapůsobila hymna Parkinsoniků. Přestože její slova zaznívají v anglickém jazyce, všichni jim rozumíme. Stačí poslouchat své srdce.
      Pak už jen několik vět týkajících se organizačních záležitostí a hurá do soutěžení. Jaké disciplíny čekaly na naše odvážné soutěžící? Stolní tenis, bowling, pétanque, šipky, házení kroužků na cíl, hod na koš, kopání míčem na branku a překvapení – nový sport curling. Kdo chtěl, mohl si mimo soutěž zahrát šachy. Brněnský klub reprezentovali tito soutěžící: Táňa, Fanynka, Honza z Rousínova, Vladimír, Míťa a Luboš. Doprovázela jsem je na všech soutěžích, držela jim palce, povzbuzovala je, fandila jim, zdokumentovala jejich úsilí, snahu a plné nasazení v každé disciplíně. A především obdivovala jejich bojovnost a výdrž, neboť úkoly, které plnili, nebyly vůbec jednoduché. Všichni naši soutěžící bojovali jako lvi. V některých disciplínách se jim dařilo více, v některých méně. Všichni však měli na mysli známé rčení, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Třeba jen pro radost z pohybu, popovídat si a navázat nová přátelství. Soutěžní klání skončilo v 16 hodin. Aby pořadatelé měli čas spočítat body a zjistit, kdo vyhrál, připravili pro nás zajímavé povídání o nových rehabilitačních pomůckách. Tohoto úkolu se ujali fyzioterapeuté z brněnské FN U sv. Anny. Nebylo to jenom povídání, ale kdokoliv z přítomných si mohl vyzkoušet rehabilitační pomůcky pro zpevnění páteře a svalů na rukou a též pomůcky na procvičování udržení rovnováhy.
      V 18 hod. nastal nejvíce očekávaný okamžik celého dne – vyhlašování vítězů. Nejdříve si pro medaile, poháry a věcné ceny chodili na stupně vítězů jednotlivci a po nich celé vítězné týmy. Měli jsme obrovskou radost z 3. místa, které vybojoval za kop na branku náš Luboš. Na Luboše musím prozradit, že ke každému sportu přistupoval přímo vědecky. O stolním tenisu se nebudu zmiňovat, to je jeho celoživotní sportovní láska. Ale například při bowlingu bylo vidět, jak usilovně přemýšlí "jak na to". V prvních pěti kolech se mu vůbec nedařilo. Od šestého kola už házel koulí jako profesionál. Dalším radostným překvapením bylo zasloužené 2. místo Honzíka v pétanque. Když jsem se ho během napínavé soutěže ptala, kde tento sport trénoval, s potutelným úsměvem mi odpověděl, že trénuje doma v Rousínově. Když prý na poli sbírá kameny, hází je přímo do kbelíku. Nechce se mi věřit, že tento sport nikdy neprovozoval. Pro brněnský tým jsou 2 medaile velkým úspěchem. Pro ty z vás, kteří naše vítěze neznáte, tak Honzík se pere s panem Parkinsonem už 18 let, chodí s holí, Luboš o francouzských holích.
      Po výborné večeři jsme se museli rozloučit se starými i novými přáteli a vydat se na zpáteční cestu domů. Velké poděkování patří celému dubňanskému realizačnímu týmu, který během celého dne pečoval po všech stránkách o účastníky Parkinsoniády. Nesmím zapomenout na poděkování paní předsedkyni Evě. Pečlivě zorganizovala účast závodníků v Dubňanech. Za sebe chci poděkovat mým novým milým přátelům. Bylo mi s vámi dobře.

                                                                          Mgr. Jaroslava Pelikánová
                                                                                 pelikanova_photo.gif